Luigi Zoja – Soumrak otců. Archetyp otce a dějiny otcovství. Prague

Ve čtvrtek 5. října 2017 od 15 hodin na Velvyslanectví Italské republiky v Praze bude Luigi Zoja na toto téma diskutovat s ekonomem Tomášem Sedláčkem a s novináři.

V pátek 6. října 2017 od 17 do 20 hodin v areálu kláštera Emauzy vystoupí Luigi Zoja na přednášce pro veřejnost na téma Paranoia jako archetyp. Obě akce budu tlumočeny.

Anotace:

Soumrak otců je uceleným souborem esejů, v nichž se autor pokouší vystihnout archetyp otce a jeho rozmanité kulturně-historické projevy a proměny. Využívá přitom své znalosti antropologie, kulturních dějin, literatury i vlastní profese jungovského psychoanalytika.

Nejprve zavádí čtenáře do říše savců, kde samci soupeří o samice, aby ten nejsilnější mohl rozsévat své geny a ostatní mu sloužili jen jako stupně evolučního žebříku. Samci ale k potomkům nemají žádný zvláštní vztah. Otcovství se objevuje teprve s volním aktem »adopce«, kdy se muž rozhodne, že bude lidskému mláděti otevírat cestu do světa a budovat vzájemný vztah. To zároveň znamená, že muž se může učit od dítěte, což je jev ve zvířecím světě neznámý.

Mateřství má instinktivní základ, avšak otcovství je projevem záměru a vůle,

a na rozdíl od mateřství je tedy kulturně-společenským produktem. Se vznikem otcovství souvisí i vznik rodiny a civilizace. V muži-otci se však střetává biologický a kulturní aspekt, a vytváří tzv. otcovský paradox: vůči rodině a potomkům by otec měl být laskavý a ochranitelský, směrem ke světu a společnosti dobyvatelský a vítězný. V době dospívání se muži otevírá cesta buď do mužské hordy řízené zvířecími zákony boje o prvenství

a dobývání žen, anebo k otcovství, které znamená zodpovědnost a službu.

Na archaické kořeny fenoménu otce navazuje Luigi Zoja líčením sociálně-kulturních dějin otcovství v západní civilizaci. Postupuje od antiky, respektive od rozboru Homérova a Vergiliova díla, přes počátky křesťanství, Francouzskou revoluci, průmyslovou revoluci, obě světové války až k novodobé přeměně rodiny a dnešní situaci. Autorova analýza současného stavu hodnot a tradic spjatých s otcovstvím je stejně pronikavá a důkladná jako jeho pohled do minulosti. Sledujeme rostoucí propast mezi generacemi, vytrácení úcty a rituálu, zpovrchnění hodnot, které souvisí s tržními pravidly.

Autor konstatuje, že se otec vytrácí z rodiny i ze společnosti, ačkoli obě mají patriarchální základ. Dnešní svět hospodářství a technologie je vlastně mateřský, neboť slouží okamžitému uspokojování potřeb, konzumu a udržuje duši na úrovni raného dětství. Namísto otcovských duchovních a hierarchických hodnot se prosazuje rovnostářství a vzory diktované módou a médii. Luigi Zoja proto apeluje na nezbytnost hledání ztraceného otce, které je v evropské kultuře velkým tématem od chvíle, kdy se objevil Homérův příběh o Télemachově touze po setkání se svým otcem Odysseem.

Zoja však nemá v úmyslu poskytovat jednoznačný návod k nápravě stavu věcí.

S erudicí a literární nápaditostí provází čtenáře tématem, ale praktické a osobní závěry nechává na něm. Soumrak otců má co říci každému, kdo se zajímá o psychologické pozadí dnešní doby a o kulturní dějiny Západu. A samozřejmě všem těm, kteří chtějí hlouběji proniknout k postavě otce a k fenoménu otcovství.

Z italského originálu Il gesto di Ettore, vydaného nakladatelstvím Bollati Boringhieri v roce 2003, přeložil Petr Patočka

Autorovy doplňky, aktualizace a rozšíření ve 4. kapitole a v poznámkovém aparátu podle vydání z roku 2016 přeložila Olga Čaplyginová

Odbornou revizi překladu s přihlédnutím k autorizovanému německému vydání

provedla Zdena Mejzlíková

Odpovědný redaktor R. Jilský

Počet stran 344

Cena 347,- Kč

V českém jazyce vydání druhé, rozšířené a revidované autorem

Paranoia as an archetype. Prague

While other forms of mental illness are far more immediate, such as the current plague of eating disorders, only
paranoia can literally make history, as it did through Hitler and Stalin. It can take hold of events directly because,
unlike the rest of pathology, it is contagious. Far from being individual, its dynamics are self-replicating, devouring
entire societies.
This fact stems from the rigid circularity of paranoia. Masquerading behind false logic, it is fatally attractive to
simpler minds. It aims straight at its goal of destruction, and to the average person its impatience is far more
seductive than any political, religious, or ideological discourse.
Formerly paranoia relied on “spokesmen,” but now its chosen instrument is mass communication. The lecture will
follow its development throughout history

Emauzy Abbey | Vyšehradská 49, Praha 2
L e c t u r e f e e 1 0 0 ,- K č | Č S A P m e m b e r s 70,- K č
Lecture will be consecutively translated to Czech

 

La violenza sessuale. Aspetti collettivi e individuali, arcaici e contemporanei. Caffè Letterario: esperimenti per una nuova cultura. Busto Arsizio

Il tema della stagione sarà l’identità e la frase di Lanza che ci accompagnerà sarà: “L’identità si pone nello spazio della reciprocità relazionale.”
Il tema dell’identità, come già osservava Levi-Strauss, antropologo, psicologo e filosofo francese, “si situa al punto di confluenza non di due semplicemente ma di più strade insieme. Interessa praticamente tutte le discipline” (Levi-Strauss, 1986)
Anche il sociologo Bauman, che si è occupato di problematiche identitarie nell’epoca della globalizzazione, ha affermato che l’identità è “qualcosa che va inventato piuttosto che scoperto”, un puzzle che ciascun individuo compone, un puzzle senza certezze perché per l’identità non esiste un disegno definito e definitivo a cui tendere. In materia di identità, sosteneva Bauman, “fai esperimenti con ciò che hai” (Bauman, 2003).
L’identità richiama, inoltre, l’idea di uguaglianza e contemporaneamente di differenza, è un’entità in continuo divenire ed ha una natura sociale.
Condividiamo l’opinione di Francesco Remotti, antropologo torinese, secondo cui l’identità è un processo che si sviluppa nella relazione con altri membri della società, nel contesto culturale in cui ognuno vive, per cui “l’identità è fatta di alterità” (Remotti, 2001).

L’incontro con Luigi Zoja, all’interno di questa rassegna, indagherà sugli aspetti individuali e collettivi nell’ambito delle manifestazioni di violenza sessuale.

Nella mente di un terrorista. Caffé di Lugo

Introduce Paolo Galletti  –  Sarà presente l’autore

L’Isis, fondata nel 2014, definisce un fenomeno ma anche un’organizzazione. Ne abbiamo appreso gli slogan, le conseguenze, di rado le cause geopolitiche, mai le ragioni profonde che spingono migliaia di giovani ad aderire alla lotta armata, rinunciando alla vita.

La reinvenzione della paternità. Seminario Nazionale a Parma

Per iscriversi (gratuitamente) è sufficiente mandare una mail a

marco.deriu@unipr.it

cerchiopapa@gmail.com

L’incontro di confronto e approfondimento dedicato ai nuovi padri e alla ricerca di nuove forme di esperienze di genitorialità cui parteciperanno alcuni tra i maggiori studiosi e studiose di questi temi nonché la gran parte delle associazioni e delle reti attive in Italia e sul territorio locale su questi temi è promosso dal CIRS (Centro interdipartimentale per la ricerca sociale), dal Dipartimento di Discipline umanistiche sociali e delle imprese culturali dell’Università di Parma, dall’Assessorato al Welfare del Comune di Parma, dalla rete “Il giardino dei padri” e dalle Associazioni Cerchio dei papàMaschi che si immischiano con la collaborazione e il patrocinio di Pianeta VerdeMenCare e di due sezioni dell’Associazione Italiana di Sociologia, rispettivamente  Vita Quotidiana e Studi di Genere.

Negli ultimi decenni l’esperienza della paternità è andata incontro a numerosi cambiamenti. Se pur più lentamente rispetto ad altri paesi, anche in Italia inizia a diffondersi un modello di paternità differente più impegnato e presente nelle attività e nelle responsabilità genitoriali. Queste trasformazioni sono il frutto contemporaneamente di un mutamento dell’aspettativa delle donne e delle madri, di un maggiore investimento nella costruzione di spazi di intimità e di cura da parte degli uomini e di un’articolazione più complessa e differenziata dei modelli famigliari e relazionali nella società attuale. Obiettivo del seminario è quello di riconoscere e mettere a fuoco le rivoluzioni silenziose che si vanno delineando in termini di nuovi padri, nuove genitorialità, nuove relazioni tra i sessi.

Tra i numerosi studiosi che parteciperanno all’iniziativa che si terrà a partire dalle 9 di venerdì 22 settembre presso il Polo Didattico di Via del Prato, ci sono lo psicoanalista junghiano Luigi Zoja, il pediatra e saggista Alessandro Volta, il pedagogista Ivo Lizzola, la psicologa Paola Corsano, l’Antropologa Martina Giuffré e una fitta rappresentanza della sociologia italiana: Marco Deriu, Annina Lubbock, Sveva Magaraggia, Guido Maggioni, Arnaldo Spallacci, Luisa Stagi. Nel tardo pomeriggio il confronto continuerà negli spazi del Workout Pasubio in via Palermo, con una tavola rotonda tra le istituzioni e le realtà associative più impegnate sulla paternità in Italia e a Parma che presenteranno esperienze realizzate e idee da condividere per il futuro. Al dibattito a partire dalle 18.00 parteciperanno rappresentanti di numerose realtà impegnate sulla paternità: Roberto Abbati e Francesco Mazzeo del Centro per le famiglie del Comune di Parma, Catia Cavatorti del Centro per le famiglie dell’Unione Colline Matildiche, Silvia Ludovico coordinatrice pedagogica del Comune di Langhirano, Alessandra Paunczdella rete “Il Giardino dei Padri”,  Monica Aitanga Leva dell’“Istituto di studi sulla paternità (ISP)”, Andrea Santoro de “Il cerchio degli uomini”, Giacomo Mambriani di “Maschile Plurale”, Arturo Sica di “White Dove”, Alvaro Gafaro di “Maschi che si immischiano”, Massimo Zerbeloni di “Papà al Centro”, Sofia Borri di “Piano C – Diamo voce ai papà” nonché Federico Ghiglione autore del blog “Professione papà”. Le idee condivise saranno rielaborate e rilanciate la mattina successiva in un workshop di progettazione per gettare le basi di un lavoro condiviso.

L’Incontro sarà aperto dai saluti di Diego Saglia direttore del Dipartimento di discipline umanistiche, sociali e delle imprese culturali, di Sergio Manghi direttore del CIRS, e da Laura Rossi, Assessore al Welfare del Comune di Parma.

Durante la serata di venerdì delle 18.00 alle 22.30 sarà allestito uno spazio ludico per bambini con giochi e marchingegni di Pianeta Verde.

Inauguration StillpointSpaces Paris

RSVP – paris@stillpointspaces.com

 

Jeudi 21 septembre 2017 (soirée en Français)

18h30 – 19h00 : Accueil et enregistrement des participants

19h00 – 19h20 : Bienvenue et introduction des partenaires Stillpoint Spaces

19h20 – 19h30 : Présentation de l’œuvre « Unsolemn Rituals » (rituels non solennels), une représentation de l’hystérie collective (MPI: Mass Psychogenic Illness) par Amélie Barnathan

19h30 – 21h00 :  Table Ronde
Quel Père pour le 21ème siècle ? Peut-on encore imaginer la paternité à l’ère du web et des réseaux sociaux ; de dieux “totalitaires” et de la perte de tous les repères ?

Introduction Karima Berger (modératrice)
Karima Berger est née en Algérie. Elle vit et travaille à Paris.  Écrivain, auteur de plusieurs romans (dont le dernier Hégires est paru aux éditions Actes Sud, en mai 2017), ses œuvres sont le fruit d’une quête profonde dans laquelle elle honore ses origines réelles et spirituelles. Parmi ses nombreuses publications, on trouve Mektouba (Albin Michel, 2016) dans lequel un père, Hadj Ben Amar qui a toujours vécu à Alger, est confronté dans ses valeurs traditionnelles à celles de ses enfants exilés, autour de l’héritage de sa maison (ou plutôt de son paradis terrestre) et du sens de ce que hériter veut dire. Karima Berger est musulmane et laïque. Elle est présidente de l’Association « Écritures & Spiritualités ».

Conversation avec Jean-Michel Hirt et Luigi Zoja – psychanalystes, auteurs et professeurs* Luigi Zoja, intellectuel italien et psychanalyste jungien, a été président de l’Association internationale de psychologie analytique (IAAP). Dans ses nombreux ouvrages traduits en plusieurs langues, il analyse les travers collectifs des sociétés contemporaines, en les mettant en perspective dans la longue durée culturelle, comme avec Le Père (Les Belles Lettres), déjà traduit en dix langues. Son dernier livre, La Paranoïa, la maladie mentale qui a fait l’histoire, disponible en italien et en anglais, sera aussi proposé en Français aux éditions Les Belles Lettres en 2018.
Jean-Michel Hirt, psychanalyste membre titulaire de l’Association psychanalytique de France (APF), Professeur de psychopathologie (Paris XIII) ; il a mené des recherches sur l’interaction entre le psychique et le culturel ; à l’Université Paris XIII, il a créé un master de psychologie clinique interculturelle. Il est auteur de plusieurs ouvrages : Le miroir du Prophète, Vestiges du dieu, Les infidèles (Grasset) ; L’insolence de l’amour (Albin Michel), Le voyageur nocturne : lire à l’infini le Coran (Bayard) ; ses deux derniers livres sont La dignité humaine : sous le regard d’Etty Hillesum et de Sigmund Freud (Desclée de Brouwer, 2012) et Paul, l’apôtre qui “respirait le crime”. Pulsions et Résurrection (Actes Sud, 2014).

Débat avec les participants

21h00 – 22h30 : Cocktail dînatoire

Psicoanalisi e politica: l’invenzione del nemico

All’interno della rassegna Psicoanalisi in Mostra a cura di Daniele Bonelli e Susanna Gualazzini, si terrà l’incontro con Luigi Zoja sulla paranoia nella storia e nella società.

 

L’ingresso è libero e gratuito, ma è gradita la prenotazione.

Per ogni comunicazione, per avere informazioni sulle mostre e sugli eventi culturali in corso o in preparazione
scrivere una email a galleria@biffiarte.it

oppure telefonare al +39 0523 324902

 

Ancient Greece, Modern Psyche in Santorini, Greece

Ajax: The Dawn of Paranoid Thinking 

Saint Paul wrote, “I do not do the good that I will, but the evil that I do not will” (Romans 7:19). And Brecht’s Massnahme (The Measures Taken) begins, “We shot him. He wanted to do what is right but has done what is wrong.”
The central human problem remains the same across millennia: choosing justice but being unconscious and committing injustice. Western history pursues reason but is secretly drawn toward the most destructive madness: paranoia. The main difference after two thousand years is the addition of industrialized murder.
What we call the West has been built upon sharp oppositions of polarities. In spite of its depth, the European mind tends to underline the differences and to “solve” them through splitting and projection.
In his very first play, Sophocles – the most psychological of all tragic authors – depicts in a single work the greatness and the impossibility of this extreme heroic task. Ajax goes wrong not because he makes any one particular mistake but because, in succumbing to paranoia, he becomes obsessed with a simplified idea of the enemy and deaf to human complexity. From the moment when that fixed idea is revealed to him, he believes that he has grasped what is most important in life.
By contrast, he becomes himself – a real character, possessing a personality – the first time he makes a choice instead of performing a heroic duty. The moment is inevitably a fleeting one, for the choice he makes is to die.

La fragilità maschile. Le parole della montagna.

Il tramonto del patriarcato non è stato sufficiente a riequilibrare il rapporto tra l’uomo e la donna. La scomparsa della figura paterna nella nostra società è un collasso psicologico. È in questo scenario di fragilità maschile che si esprime maggiormente la violenza.

All’interno della rassegna Le parole della montagna, Luigi Zoja tratterà di queste tematiche.